Mnoha lidem je nepochopitelné jak uvažují lékaři kteří provádějí umělé potraty. Neuvědomují si totiž, že tento nelidský přístup je ovocem praktického materialismu.
Při početí není očima vidět, že by nová lidská bytost měla ručičky, nožičky ani hlavičku, a očima rozumu nebo očima vědy, která by hleděla na DNA, se dívat odmítají. Takže rodiče počnou "cosi", co je jako zvířátko - živočicha bez lidskosti. Protože to zní hrozně, obhájci potratů nikdy nepojmenovávají, co vlastně rodiče počnou, a schovávají se za termíny jako embryo, plod, atd., a raději zapomínají dodávat "lidské" embryo, "lidský" plod.
Tento přístup jim umožňuje s klidným svědomím vyrábět lidské bytosti při umělém oplození, třídit je a nevhodné splachovat do odpadu. Umožňuje s klidným svědomím sledovat, zda vývoj dítěte v těle matky probíhá podle tabulek, a když ne, tak ho co nejdříve usmrtí, dokud toto "zvířátko" nenabude více lidství.
U nečekaných těhotenstvích jsou přesvědčeni, že se ze "zvířátka" časem vyvine člověk, který bude nešťastný. A protože "zvířátkům" je špatné zbytečně ubližovat, je lepší ho zabít co nejdříve, dokud mnoho bolesti necítí. Stejně by se z něj vyvinulo nešťastné dítě.
Přemýšlející "odborníci" tuto teorii kombinují navíc s osvědčeným dialektickým materialismem - proměna "zvířátka" nenastává průběžně (ono se to obtížně představuje), ale skokově - v okamžiku, kdy začne cítit bolest, naroste mu šedá kůra mozková, začne mozek "nějak více" používat, v okamžiku porodu, atd.
Diky této "filosofii" je zde navíc otevřená cesta, že nabývání lidství lze libovolně posouvat - třeba až do věku dvou let po porodu, než se dítě naučí mluvit a tím začne abstraktně myslet, aby ve svém lidství "poskočilo" na vyšší příčku. Navíc je zde i pojistka pro postižené, neboť někteří mentálně postižení se v tomto pohledu lidmi ani nestanou - a je možné s nimi i podle toho zacházet.
V krátkém období minulého století se obdoba tohoto pohledu vyučovala pod dobře znějícím označením "ontogeneze" a vyhovovala materialistickým ideologům, kteří potřebovali vědecky zdůvodnit, že člověk je jen lepší opice, aby s ním mohli i takto zacházet (třeba i u potratu). Naštěstí objev DNA učinil těmto pseudovědeckým názorům konec a věda dokázala to, co lidé poznali rozumem již dávno – že člověk se vždy vyvíjí už jako člověk, ne že by se "cosi" v člověka postupně proměňovalo. Člověk nemůže zplodit nic jiného než člověka.
INFORMACE
Nabízíme zasílání informací, pozvánek a zpráv o dění u nás
a v zahraničí.
