Eutanazie - poznámky nejen pro věřící
Text je sice uvozen poznámkou "pro věřící", ovšem věřící i nevěřící se setkávají se stejnou realitou a měli by na ni být co nejlépe připraveni. Existence člověka nekončí smrtí. Zúžení umírání pouze na tělesné aspekty bolesti a ignorování duchovního rozměru člověka znamená jeho hrubou degradaci na zvíře a těžké poškození důstojnosti člověka.
Každý člověk má povinnost žít svůj život ve shodě s Božím plánem. Tento život mu byl svěřen jako dobro, které musí přinášet plody již zde na zemi, ale které svého dokonalého naplnění dosáhne teprve v životě věčném. Proto dobrovolná smrt (sebevražda) je stejně nepřijatelná jako eutanazie (vražda na žádost).
Spravedlnost
Smrt je sice bolestivý přechod, který ovšem vede k setkání s Kristem. Na ten je proto nejlepší se připravit s plným vědomím, neboť součástí setkání je i osobní soud, který vede k věčné odměně nebo trestu. Osobní soud je důležitým prvkem spravedlnosti, neboť bez tohoto vypořádání by veškeré mravně dobré nebo zlé jednání na tomto světě ztratilo smysl.
Příprava na smrt
- Nejúčinnější přípravou je upřímná zpověď u platně vysvěceného katolického důchovního (i pro pokřtěné nekatolíky) nebo alespoň dokonalá lítost spáchaného zla a nevykonaného dobra. V případě nepokřtěných je na místě křest – ten zahrnuje i odpuštění všech hříchů. Křest může v případě nouze udělit kdokoli (i spolupacient, sestra, příbuzný), nejen kněz. Kdo však celý život žil ve zlu, těžko najde sílu se na smrtelné posteli obrátit, zvláště pokud mu v tom budou bránit přátelé, příbuzní atd.
- Smrtelné bolesti mají zvláštní místo v plánu spásy – sdílení Kristova utrpení a spojení s výkupnou obětí za druhé, kterou lze přinést v poslušnosti Otci.
Péče o umírající
- Nikdy však nelze nařizovat heroickou cestu jako povinnost, jako obecné pravidlo. Proto lze využít všech možností jak tišit bolesti. Proto lze tolerovat podávání narkotik, a to i v případě, kdy lze předpokládat zkrácení života.
- Nejedná se však o zabití (eutanazii), neboť není úmyslem zkrátit život a urychlit smrt.
- Podání látek zbavující vědomí musí mít závažný důvod – lidé mají povinost nejen ke svým příbuzným, ale také připravit se na setkání s Kristem.
- Neexistuje právo zbavit umírajícího vědomí bez závažného důvodu.
- Neexistuje povinnost přijímat/dávat výjimečné léčebné prostředky. Podobně nikdo nemá právo přikazovat nebo mít povinnost přijímat prostředky, které přinášejí riziko, nebo když obtíže nejsou vyváženy přiměřeným efektem.
- Naopak technologický postoj nebo nevyzrálost některých lékařů může vést až k týrání pacienta. V tomto případě není volání po "právu zemřít" voláním po zabití, ale po touze zemřít klidně.
- Projevem lásky k bližnímu je ovšem, pokud člověk s plným vědomím souhlasí s neověřeným prostředkem, který by mohl pomoci jemu a případně i mnoha jiným.
Eutanazie
- Do okamžiku smrti může člověk i v posledním momentu účinně litovat zla, které v životě způsobil a obrátit se. Proto zkrácení této doby (zabitím - eutanazií) vždy znamená těžké, někdy i fatální poškození umírajícího.
- Nikdo nesmí ukládat o život kteréhokoli nevinného člověka, aniž by se postavil proti Boží lásce k tomuto člověku a aniž by spáchal zločin krajní závažnosti.
Další odkazy
Deklarace o eutanazii
Iura et Bona, 1980
Eutanazie – konec lidskosti
Co je eutanazie a její dopady
Další kroky po legalizování eutanazie
Jak vypadá umírání
Film "Žaluji" - moderní propagace eutanazie ve Třetí říši
Diktatura a lékařská věda
